Kladruby

Řezenský biskup Wolfgang putoval plzeňským krajem a zjišťoval, jak je to tam s křesťanskou vírou. Během únavné pouti si chtěl odpočinout. Ulehl tedy na prosluněnou mýtinku uprostřed hlubokého lesa. Chvíli se díval do vysokánských korun stromů, poslouchal klapot sekyr dřevorubců, kteří tu těžili dřevo. Potom mu ztěžkla víčka a biskup usnul. Zdál se mu sen o Panně Marii. Ta mu přikázala, ať na místě, kde právě leží, nechal vystavět klášter s mariánským kostelem. Aby biskup na sen nezapomněl, vypůjčil si od dřevorubců sekyru, usekl dvě větve, svázal je do tvaru kříže a ten zabodl do země. Tak si označil místo, kde měl stát budoucí klášter. Protože tenkrát zrovna dřevorubci „klády rubali“, začalo se místu říkat Kladruby. S proslulostí a mocí kláštera nabývalo na vážnosti i městečko Kladruby, které bylo původně dřevorubeckou osadou. Vedla tudy cesta do Norimberka a ta lákala do města různé řemeslníky, krčmáře a kupce.